Tepelně-izolační materiály
Polystyren
Polystyren je sice jedním z nejlevnějších a nejpoužívanějších izolačních materiálů, ale proti jeho použití hovoří řada praktických i ekologických argumentů. Především pěnový polystyren je sice velmi levný, ale může podléhat zkáze rychleji než samotná stavba, a je málo odolný proti vlhkosti a tlaku. Extrudovaný polystyren je oproti pěnovému dražší, ale také odolnější. Výroba polystyrenu velmi výrazně zasahuje životní prostředí ve všech svých fázích. Hlavní surovinou je ropa, která se složitou chemickou reakcí mění na styren (jedovatý karcinogen) a odpadní pentanové a styrenové emise.
Polyuretan
Polyuretan je umělý materiál s mimořádně dobrými izolačními vlastnostmi. Jeho výroba představuje pro životní prostředí velkou zátěž zejména kvůli vysoké energetické náročnosti zpracování ropy a produkovaným škodlivinám (polyizokyanáty, fosgen, oxid propylenu).
Minerální vlna
Jedná se o izolační materiál vyrobený tepelnou úpravou z přírodních surovin. Zejména z čediče (čedičová vlny) nebo skla či křemičitého písku (skelná vata)
Skelná vata
Skelná vata se vyrábí z přírodního skla a fenolformaldehydu, který funguje jako pojivo. Její výroba je, zejména ve fázi tavby, velmi energeticky náročná. Je to materiál odolný proti hlodavcům a hmyzu a nepodléhá biologickému rozkladu, nicméně není vhodná do míst s vysokou vlhkostí. Manipulace se skelnou vatou vyžaduje velkou opatrnost, protože ostrá a tenká vlákna snadno pronikají do kůže a způsobují bolestivé záněty. Fenolformaldehyd může u alergiků a citlivých osob vyvolat záněty spojivek a jiné alergické reakce.
Pěnové sklo
Pěnové sklo je mimořádně odolný materiál. Je téměř nehořlavé, velmi pevné, nenapadají jej škůdci a nerozkládá se. Je však poměrně nákladné také kvůli velké energetické náročnosti výroby. Nehodí se do vnitřních prostor, protože se při jeho instalaci používají silná chemická lepidla, z nichž se mohou uvolňovat aromatické uhlovodíky.
Expandovaný perlit
Expandovaný perlit je jedním z produktů pocházejících z tzv. přírodního skla (stejně jako skelná vata a pěnové sklo). Proto je pochopitelně odolný proti hmyzu, hlodavcům, plísním a nepodléhá biologickému rozkladu. Díky velmi poréznímu povrchu dokáže regulovat vlhkost a je hypoalergenní.
Papírové vločky
Papírové vločky se vyrábí recyklací novinového papíru a jsou oblíbeným izolačním materiálem ve skandinávských zemích a v Kanadě. Ačkoliv nejsou vhodné do výrazně vlhkých míst, jsou levné a relativně šetrné k životnímu prostředí.
Ovčí vlna
Na české trhu je v současné době k dostání vlna tuzemská (z valašských ovcí) a také vlna pocházející z Austrálie a Nového Zélandu, jejíž ekologickou šetrnost poněkud destruuje dálková doprava. Ovčí vlna je izolačním materiálem ověřeným přírodou, a proto se pro izolaci domů dobře hodí. Kromě teploty reguluje vlhkost a omezuje hluk.
Rákos
Rákos je tradičním stavebním materiálem s průměrnými izolačními vlastnostmi, používaným na střechy i do zdí. Narozdíl od slámy je výrazně tvrdší, nepodléhá biologickému rozkladu a díky vysokému obsahu kyseliny křemičité je značně snížené riziko samovznícení.
Seno
Seno má v mnoha směrech velmi podobné vlastnosti a využití jako sláma. Je dostupnější, ale snadněji podléhá přirozené biologické skáze.
Sláma
Pro izolaci domu slámou hovoří zejména malá energetická náročnost ve všech fázích stavby a fungování domu až po jeho demolici. Je velmi snadno dostupná a jednoduše likvidovatelná. Proti stavění ze slaměných panelů nebo slámy balené do balíků můžeme uvést především vysokou hořlavost. Slámu také napadají škůdci a není odolná proti vlhkosti. Slámu je možné chemicky ošetřit tak, aby téměř nepřijímala vodu a byla taktéž odolná vůči škůdcům. Pak hovoříme o „slámě hydrofobizované“.
Konopí
Konopí má v mnoha směrech podobné vlastnosti jako len. Je plodinou mírného pásu, dobře odolává škůdcům a neklade zvláštní nároky na kvalitu půdy. Konopné rostliny produkují velký objem použitelného materiálu a konopí má kromě dobrých izolačních vlastností také schopnost omezovat hluk a vibrace.
Len
Len, jako stoprocentně přírodní a hlavně v našem klimatickém pásu pěstovaná surovina, představuje výhodný alternativní materiál s dobrými izolačními vlastnostmi. Na trhu je k dostání v několika formách - volně sypaný, jako plsť, případně v deskách. Lněná vlákna však mají své nevýhody. Jsou hořlavá a snadno se lámou, i když jsou v tahu velmi odolná. Právě kvůli lámavosti se do lněných produktů přidávají polyesterová vlákna, která přírodní podstatu materiálu poněkud omezují.
Bavlna
Bavlna je z hlediska přírodního původu zařazena jednoznačně, avšak její ekologickou hodnotu zastiňuje postup při pěstování. Bavlna pochází převážně z plantáží ve střední Asii a východní Africe a při jejím pěstování se bohužel hojně používají herbicidy a pesticidy. Když připočteme znečištění způsobené dopravou na dlouhé vzdálenosti, je její význam jako obnovitelného zdroje velmi diskutabilní. Bavlna se používá k zateplování relativně krátkou dobu a na českém trhu není běžně dostupná. Má dobré izolační vlastnosti a působí jako regulátor vlhkosti. Proti hoření, plísním a hlodavcům se obvykle napouští boraxem, což fakticky znemožňuje její kompostování.
Rostliny
Hlavní předností popínavých rostlin na fasádě je bezesporu jejich estetický přínos. Působí však také jako izolační materiál, protože brání únikům tepla z budovy, vytvářejí stín v letních měsících a regulují vzdušné proudění kolem zdiva. Při použití rostlinné izolace je třeba vzít v úvahu orientaci budovy a opadavost rostlin.
Recyklovaná džínovina
Jedním z nejméně známých a na našem trhu těžko dosažitelných alternativních izolačních materiálů se prodává pod označením UltraTouch. Jedná se o bavlněné rouno vyrobené z džínovinových odřezků (až 8% džínoviny končí jako odpad). K džínovině se při výrobě přidávají olefinová vlákna a boritany, které zlepšují odolnost proti hmyzu a vznícení.